První měsíce a roky života dají koni základ na celý život. Stačí vlastně docela málo – správné krmení, zdravý pohyb a vhodná socializace. Kdo to neřeší, vrhá na trh koně, se kterými může být kříž. V knize Hříbě od vlastní klisny, kterou vydalo nakladatelství Arcaro, o tom píše uznávaná autorka Karin Kattwinkel.
Sociální kontakty utvářejí charakter
Aby z hříběte nevyrostl rozmazlený jedináček, potřebuje společnost stejně starých kamarádů. Pouze při hrách s nimi si rozvine vnímání těla a sebedůvěru a s tím i svůj charakter. Pokud hříbě vyrůstá samo s matkou nebo pouze s dospělými koňmi, budou ho buď stále chránit, nebo si na něho budou „dovolovat“. Takoví koně budou po celý život nejistí nebo naopak vzpurní a při zacházení s nimi budou většinou jen potíže, na rozdíl od těch, kteří vyrůstali mezi vrstevníky.
Kromě toho má pak hříbě příliš málo příležitostí ke hrám a měření sil, protože k tomu většinou nemají starší koně chuť. Následkem toho bude jeho pohybový aparát jen nedostatečně vyvinutý, kosti, svaly a vazy budou slabé. Počítat je pak třeba se zdravotními potížemi v dospělém věku, předčasným opotřebováním, ale také trvalými problémy s jezditelností.
Asi od druhého, třetího měsíce života potřebují matka její potomek pravidelný výběh, aby se ukojila chuť hříběte běhat a aby se mu mohly dobře rozvíjet plíce, srdce a pohybový aparát. Pro zdravý růst kostí a dobrou funkci imunitního systému jsou také důležité slunce a rozmanité počasí (tvorba vitamínu D).
Hříbata nepotřebují deku
Výjimkou jsou extrémní povětrnostní podmínky, nebo když se narodila příliš brzy na jaře a stáj je studená. Ale pozor: kromě těch majitelů hříbat, kteří své svěřence příliš opečovávají a myslí si, že jejich čtyřnožci mají úplně stejné potřeby jako oni sami, existují i takoví, kteří se řídí heslem: „Co tě nezabije, to tě posílí.“ Přestože kůň skutečně patří ke zvířatům s vynikající termoregulací, měli byste dávat pozor na to, aby hříbě především během prvních tří měsíců života nemuselo ležet na chladné nebo mokré zemi. Hrozí mu tam nebezpečí prochladnutí nebo dokonce zápalu plic. Při špatném počasí a v případě, že slunce ještě nemá dostatečnou sílu ohřát zem, by mělo hříbě pobývat ve výběhu jen tak dlouho, než se unaví a lehne si ke spánku. Raději ho dávejte ven dvakrát denně.
Bohatá pastva? S tím opatrně
Dokud to aspoň trochu jde, měli by být odrůstající koně drženi na pastvině. Optimální porost pastviny obsahuje 70 % travin různých druhů, 15 % leguminóz (jetelovin) a 15 % bylinek různých druhů. Rostliny by měly růst pomalu, aby si mohly z půdy vzít co nejvíce minerálů a stopových prvků a uložit je do svých těl.
K tématu hygieny pastviny je třeba připomenout, že kdo chce účinně omezit riziko napadení larvami parazitů, tomu nezbude nic jiného než aspoň jednou za dva dny posbírat z pastviny trus. Na velkých plochách, kde prakticky nelze trus sbírat, byste měli dávat pozor na to, aby nebyl porost silně vypasený, protože koně v nouzi spásají i místa, kde je hodně trusu a tím pozřou i více larev parazitů. Pravidelné hnojení páleným vápnem sice snižuje infekční tlak, nedokáže ale zničit všechny vajíčka parazitů na louce.
Ve vlhkém, větrném počasí nebo v horkém létě a jako ochranu před hmyzem potřebují mladí koně přístřešek, v němž není průvan. Dávejte pozor na to, aby byl dostatečně velký, nebo ještě lépe, aby měl několik vchodů. Nebo ať je několik vchodů vedle sebe, protože jinak se do vchodu postaví hierarchicky výše postavený kůň a zbytek bude muset zůstat venku.
Aby váš roček zvládl bez problémů přechod z pastvy na zimní krmení, měli byste tuto změnu naplánovat tak, že bude probíhat aspoň několik týdnů, raději více než méně! To platí také pro změny krmení na jaře: můžete krmit nasečené zelené krmení v pomalu se zvyšujících dávkách ve stáji nebo výběhu, nebo koně necháte na pastvině každý den trochu déle, přičemž budete začínat na jedné hodině denně.
Důležité je, abyste koně před vyvedením do výběhu dostatečně nakrmili senem, aby nebyli na první zelené trávě hladoví. Jádro podávejte vždy nejdříve hodinu po odchodu na pastvinu a po krmení senem, abyste se vyhnuli trávicím problémům, protože bakterie v trávě umožní kvašení jádra.
Velké, ale raději chudé pastviny
Pastva je pro klisny a hříbata vlastně ideální výživa. Přesto buďte opatrní s hnojením: „dusík změkčuje kosti“, to věděl dříve každý chovatel. Tvrdost koňských kostí byla vždy prioritou, protože ve službě v zemědělství nebo ve válce museli koně podávat velké výkony.
Zde začíná obsah, který je přístupný jen předplatitelům.
Text a titulní fotografie jsou ukázkou z knihy Hříbě od vlastní klisny, publikované se svolením nakladatele.
Komentáře nejsou povoleny.