Pozice hlavy a krku koně je diskutovaným tématem napříč jezdeckými kuloáry. O tomto tématu se také rozepsalo již mnoho autorů v odborných textech a v neposlední řadě toto téma upoutalo pozornost i ochránců zvířat, a to z více či méně oprávněných důvodů. Asi vás tedy jako první otázka napadá, o jaké pozici to mluvíme?
Obecně musíme říci, že všichni koně, a to bez ohledu na plemeno, mají poměrně dlouhý a značně pohyblivý krk, který jim umožňuje efektivní pohyb a usnadňuje jim možnost příjmu vody a krmiva ze země a během pasení. Při pohybu v kroku, klusu a cvalu působí hlava a krk jako balanční mechanismus, jelikož krční páteř a okolní svaly koním dovolují dorzoventrální, laterální a rotační pohyb podpořený šíjovým vazem. Škála držení hlavy a krku u koní je poměrně velká. Pozitivní a negativní vlivy různých pozic hlavy a krku jsou dány anatomickými a biomechanickými souvislostmi. Základ v oblasti anatomie horní linie těla koně je tak předpokladem k jejich dalšímu popisu a vysvětlení.
Všechny pozice znázorněné na následující dvoustraně je možné vidět u koní v jejich běžném repertoáru chování. Některé jsou však pří jízdě na koni ovlivněné působením jezdce a vznikají manipulací s otěží, intenzitou kontaktu mezi rukou a hubou koně nebo vlivem pomocných otěží.
Trocha anatomie
Držení hlavy a krku koně je výsledkem vzájemného umístění atlantookcipitálního kloubu a sedmi krčních obratlů. Krční obratle jsou nejpohyblivější částí páteře koně. Na ně následně navazuje 18 hrudních, 6 bederních, 5 křížových a 15 až 21 ocasních obratlů. Kloubní spojení mezi týlní kostí a atlasem (1. krční obratel) a mezi atlasem a axisem (2. krční obratel) umožňují různé pohyby hlavy. Kývavé pohyby hlavou zajišťuje hlavový kloub tvořený týlní kostí a atlasem. Stranové a rotační pohyby umožňuje právě spojení atlasu a axisu.
Zde začíná obsah, který je přístupný pouze předplatitelům.
Buďte první! Přidejte komentář